Vážení čtenáři,
v návaznosti na předchozí článek věnující se způsobu, jímž vedení obce pronajalo v uplynulé sezóně bufet na koupališti, Vám nyní přináším druhý díl mého komentáře. V předchozím textu jsem se povšechně věnoval procesu, jímž rada obce a vládní zastupitelé dospěli k záměru občerstvení pronajmout, oproti předchozí praxi, kdy jej obec provozovala sama. Na následujících řádcích se pokusím představit dostupné informace o samotném procesu výběru nájemce a přiblížit Vám pocity, které ve mně tento proces zanechává.
Obec zveřejnila záměr k pronájmu koupaliště na úřední desce oznámením ze dne 30.3.2023. Toto oznámení si můžete přečíst níže. Obsahem oznámení kromě jeho zákonných náležitostí a informace o předmětu pronájmu je též vyhlášení „podmínek pronájmu“ a výzvy potenciálním zájemcům k podávání nabídek. Vzhledem k tomu, že rada v dalších dokumentech týkajících se výběru nájemce tento proces sama označuje jako „výběrové řízení“, přidržím se tohoto termínu i já.
Záměr pronájmu bufetu
Před závorku vytýkám, že na rozdíl od některých členů nynější rady nebudu nikoho obviňovat z porušení zákona nebo dokonce ze spáchání úmyslných trestných činů, pokud si nejsem opravdu jistý, že pro takové obvinění mám důkazy. Na druhou stranu je mým plným právem hodnotit proces pronájmu z politického, ekonomického i morálního hlediska a pak mi nezbývá, než úvodem projevit názor, že celý proces výběru nájemce byla průhledná a špatně zakamuflovaná fraška, která měla za úkol pouze zastřít zdáním „objektivního výběrového řízení“ fakt, že radní přihráli touto cestou lukrativní obcí vlastněný provoz blízké příbuzné jedné z koaličních zastupitelek. Co mě k tomuto názoru vede?
Předně, pokud by bylo záměrem obce skutečně pronajmout provozovnu bufetu za pro obec co nejvýhodnějších podmínek, není mi naprosto jasné, proč v podmínkách pronájmu nejsou uvedena žádná kritéria, na jejichž základě bude obec nabídky hodnotit. Je přece úplně zcestné, že při vyhlášení „výběrového řízení“ obec nezajímá, kolik za pronájem dostane zaplaceno a za jakých podmínek. Zeptejte se prosím sami sebe, jak byste postupovali, kdyby bufet byl Vaším soukromým vlastnictvím, které byste chtěli komerčně pronajmout. Velmi pravděpodobně byste buď stanovili cenu pronájmu dopředu jako pevnou a výběr nájemce založili na jiných dopředu stanovených kritériích. Daleko pravděpodobněji byste ale naopak stanovili kritéria pronájmu (minimální počet personálu, otevírací dobu, případně ceny některých produktů) jako pevné a soutěžili byste čistě cenu nájmu. To je totiž postup, který by uplatnila obec, která chce nájemce skutečně „soutěžit“ a ne si jenom vytvářet alibi. Zároveň je to postup, kterým by se měli řídit radní, kteří jednají efektivně a s péčí řádného hospodáře.
Podmínky soutěže, včetně způsobu, jakým bude rada nabídky hodnotit, nejsou nikde v záměru popsány a pro případné uchazeče je tedy proces soutěže zcela netransparentní. Pokud bychom jako občané měli uvěřit výmluvě (kterou očekávám), že snad paní místostarostka všem potenciálním uchazečům podmínky hodnocení sdělila telefonicky nebo při osobní prohlídce, tak potom zbývá vysvětlit, proč některé nabídky informace ke specifickým podmínkám hodnocení vůbec neobsahovaly. Faktem totiž je, že rada podle vlastního protokolu hodnotila nabídky podle kritérií, která nebyla dopředu známa. To je přece úplně absurdní.
Po uveřejnění oznámení a vyhlášení „výběrového řízení“ byly v průběhu určené lhůty obci předloženy čtyři nabídky různých potenciálních provozovatelů. My nevíme, jaké informace ten který uchazeč pro zpracování nabídky obdržel, jejich nevyrovnaná obsahová stránka nicméně napovídá, že buď neobdrželi informace žádné nebo je dostali selektivně pouze někteří. Z následného protokolu o hodnocení je přinejmenším zřejmé, že většina nájemců vůbec netušila, podle čeho se nabídky hodnotit budou. Je také s podivem, že žádný nájemce v nabídkách necítil potřebu navrhnout cenové podmínky, za nichž je ochotný bufet provozovat. Nabídky si opět v plném rozsahu můžete prohlédnout zde.
Nabídka č. 1 nájemce HP
Nabídka č. 2 nájemce PV
Nabídka č. 3 nájemce PM
Nabídka č. 4 nájemce MN
Na základě výše uvedených nabídek se sešla obecní rada, která ze svých členů dne 10.5.2023 sestavila komisi a obdržené nabídky důkladně posoudila. Přitom ji vůbec nezajímalo, za kolik se občerstvení pronajme a následně rozhodla o výběru nájemce podle tabulky kritérií, kterou se můžete pokochat dále.
Výběrové řízení – pronájem bufetu
Mohl bych se nyní dlouze rozepisovat a analyzovat každé zvolené kritérium samostatně. Vážím si však Vašeho času a proto svoje námitky a komentáře shrnu do několika bodů:
- Skutečně mi není jasné, podle čeho rada hodnotila kritérium „vize, motivace“. Jediná nabídka, která adresně nějakou vizi popisuje nebo to tak alespoň nazývá, je nabídka č. 3 nájemce PM. Zcela nepochopitelně má však právě tato nabídka v tomto kritériu jediná nižší počet bodů.
- Kritéria „vztah k obci“ a „hlavní/vedlejší činnost“ jsou objektivně značně neměřitelné veličiny a jsem přesvědčen, že jsou v seznamu jenom proto, aby umožnily „vyhrát“ nabídce č. 2 nájemkyně PV. Není mi například jasné, v čem je „vztah k obci“ nájemkyně PV hlubší než potenciálního nájemce MN, když oba ve své nabídce tvrdí, že v obci přímo žijí. Zbývá už jenom přidat kritérium „chodí pravidelně do kostela“ nebo „hraje s radním fotbal“.
- Kritéria „spolupráce s pronajímatelem“ a „kvalita služby“ jsou bez předchozí zkušenosti s nájemcem neposouditelná. Nedovedu si představit, jak radní rokují o tom, jak se jim bude spolupracovat s někým, koho v životě neviděli. Přesto mají všechny nabídky stejný počet bodů.
- Kromě nabídky č. 1 a 4 nejsou v předložených návrzích uvedeny žádné informace o dodavatelích. Jak je tedy možné, že všechny nabídky dostaly v tomto kritériu stejný počet bodů? Ve vítězné nabídce č. 2 nájemce PV není o zamýšlených dodavatelích ani slovo. Přesto obdržela 20 bodů stejně jako konkurenti a například i díky této favorizaci mohla být vybrána jako nejvhodnější. Nebo snad členové rady při hodnocení nabídek paní PV zavolali, aby se jí zeptali, jaké bude točit pivo? A pokud to udělali, zavolali stejným způsobem i ostatním dodavatelům, kterým přidělili nižší počet bodů třeba v kritériu řízení odpadů?
- Použití kritéria „řízení odpadů“ a „řízení pracovníků“ je opět zcela netransparentní a napovídá o účelovosti celého procesu. Nabídky některých nájemců z hlediska plnění těchto kritérií hodnotit nelze, protože k tomuto tématu neobsahují naprosto žádnou informaci. To však přece neznamená, že by kritérium nájemci neplnili minimálně stejně kvalitně jako ti, které „náhodou“ napadlo do nabídky napsat, že budou mít koše na třídění odpadu. Tentýž argument platí pro kritérium „hlavní/vedlejší činnost“. Fakt, že vybranou nájemkyni napadlo tuto informaci do nabídky napsat neznamená, že ostatní dodavatelé by činnost jako hlavní neměli. Z jejich nabídek totiž tento závěr nevyplývá.
Pokud se chcete skutečně pobavit, porovnejte prosím mezi sebou z hlediska bodového ohodnocení první a druhou nabídku. Mezi těmito dvěma je totiž nejnižší rozdíl pouhých 15 bodů. A nyní se zaměřme na to, v čem tento rozdíl spočívá. Nabídka nájemce č. 1 ztrácí 10 bodů proti vybrané nabídce v kritériu „hlavní/vedlejší činnost“ přestože z nabídky č. 1 nijak nevyplývá, že by tato provoz občerstvení jako hlavní činnost mít neměla. Pominu-li, že mi uniká benefit tohoto kritéria, není jasné, z čeho komise vyvodila, že nabídka č. 1 toho plní hůře. Další rozdíl ve výši pěti bodů je v kritériu „vztah k obci“. A to je vše. Ve všech ostatních 7 kritériích jsou nabídky hodnoceny naprosto totožně. Chce nám tím tedy rada říct, že o pronájmu občerstvení v konečném důsledku rozhodla jenom podle toho, že jeden nájemce v obci bydlí nebo se tu narodil? Nebo má příbuznou v zastupitelstvu? A to je transparentní výběr nájemce obecního majetku v kostce.
Opět zdůrazňuji, že až do tohoto okamžiku nikdo nijak neřešil, kolik bude nájemce za bufet platit. Vzhledem k procesu, který vedl k jeho výběru si o vyjednávání o výši nájemného nečiním naprosto žádné iluze.
Uzavřenou nájemní smlouvy, ve které si může laskavý čtenář podmínky nájmu a výši nájemného nastudovat, přikládám dále v textu. Originál smlouvy obcí uveřejněn nebyl, přestože tak podle zákona o svobodném přístupu k informacím měla učinit. Přílohy k odpovědi uveřejněné dne 11.7. chybí a obec se zřejmě tento nedostatek napravit nechystá.
Nájemní smlouva
O výši nájemného i dalších podmínkách smlouvy nechť si každý učiní vlastní názor. Pokud bychom krátce fabulovali, že koupaliště za sezónu navštívilo 20.000 lidí a sezóna trvala 4 měsíce, činilo by celkové nájemné 50.000,- Kč bez DPH. Mě to za pronájem hospody na léto nepřipadá mnoho, ale mohu se mýlit. Co mi však připadá neuvěřitelné, jsou podmínky, za nichž je ve smlouvě sjednána úhrada energií nájemcem. To rada nebo ten, kdo uvedenou smlouvu vytvořil, opravdu necítil potřebu po nájemci žádat žádnou zálohovou platbu za energie? Rada asi musí nájemci hodně věřit, když u ostatních nájemců obecních nemovitostí zálohové platby za energie bez výjimky požaduje. Pokud si správně pamatuji, tak za provozní sezónu roku 2022 činila spotřeba elektrické energie v bufetu něco málo pod 30 MWh. Pokud by spotřeba za sezónu 2023 byla byť jen 25 MWh, tak při průměrně ceně 5.500,- Kč/MWh se jedná minimálně o 137.500,- Kč bez daně, vodné a stočné do toho nepočítaje. Ve skutečnosti to však bude spíš víc. Fakt, že pronajímatel zálohy na energie na nájemce nepřenesl se rovná situaci, kdy mu tyto finanční prostředky na dobu pronájmu bezúročně půjčil. Také by mě velmi zajímalo, co by radní dělali v případě, kdyby jim nájemce po skončení nájmu dlužné energie nezaplatil? Takto podnikat by se mi líbilo také a doufám, že teď všichni nájemci obecních nemovitostí budou po radě žádat stejně vstřícný přístup.
Pokud jde o nájemní smlouvu, je také přinejmenším s podivem, že pronajímatel nežádal za objekt a vybavení bufetu žádnou kauci. Stejně jako v případě elektrické energie značí absence jakéhokoliv zajištění řádného plnění smlouvy ze strany pronajímatele buď mimořádnou důvěru v osobu nájemce, nebo mimořádnou naivitu.
V rozebírání dalších nedostatků nájemní smlouvy bych mohl pokračovat i dále, její hlubší analýzu však ponechám na odborníkovi na posuzování kvality a výhodnosti podobných dokumentů a doufám, že k ní se sebekritikou sobě vlastní přistoupí se stejnou vervou, jako k jiným smlouvám v minulosti.
Za sebe dodám pouze to, že pro mě se nejedná o vyřešenou záležitost a žádám obec průběžně o zpřístupnění informací, které pomohou skutečné ekonomické „přínosy“ této unáhlené eskapády vyjasnit. Bohužel obecní zaměstnanci i volení zástupci na mé žádosti o zpřístupnění faktů nereagují, i když tím porušují zákon o obcích. Rozhodnutí zda provoz bufetu vůbec pronajmout považuji proto stále za přinejmenším nedomyšlené nebo naopak promyšlené až příliš dobře.
Rozhodnutí o tom komu bufet pronajmout a následný proces „výběru“ tohoto nájemce žádný omyl nebo neschopnost není. Netvrdím, že rozhodnutí rady pronajmout občerstvení za neprůhledných podmínek, bez prokazatelného jednání o ceně a zcela netržně, je protizákonné. Pokud však někteří členové rady hodlají na zastupitelstvu vykřikovat něco o „morálním střetu zájmů“, měli by alespoň přestat dělat z občanů hlupáky a upřímně jim říct, že celý proces výběru nájemce je habaďůra, jejímž jediným účelem je zakrýt, že pronajali za netransparentních podmínek lukrativní obecní provoz rodině jednoho ze zastupitelů. Byl bych strašně rád, kdyby stejnou energii, kterou věnují privatizaci obecních pašalíků (a že se nejedná jenom o koupaliště), věnovali i rozvoji a správě městyse. Když však vidím úroveň procesu výběru nájemce malého bufetu, spíš se obávám toho, jak dopadne výběrové řízení na rekonstrukcí základní školy, pokud se k němu někdy prokoušeme. Upřímně doufám, že stavební firmy také nebudeme hodnotit podle „vztahu k obci“, protože bych se potom bál do budovy vkročit.
Viktor Wőlfl